Exkurze 9. tříd - Slavkov u Brna, Dukovany

17. října 2008 v 14:17 | J. Spurná IX.B |  školní rok 2008/2009
Dne 10. října jsme se vydali my, žáci devátých tříd, po stopách historie a vědy. Naším cílem byl Slavkov u Brna a Jaderná elektrárna Dukovany.
Ráno jsme se všichni sešli u školy, kde už na nás čekal autobus. Zapadli jsme ospalí do sedadel a pan řidič mohl vyrazit.


Velký dřevěný kanón v dáli nám jako první oznamoval, že se konečně blížíme k bitevnímu Slavkovu a k historickému památníku - k Mohyle Míru. Nastal čas k protažení a také k tomu, abychom se posilnili svačinou, kterou nám maminky nachystaly. Prohlédli jsem si okolí, nachystali fotoaparáty a vydali jsme se do muzea.
Po vstupu do muzea jsme shlédli video, které nám pomohlo pochopit
bitevní strategii napoleonských válek. Dozvěděli jsme se něco o Bitvě tří císařů, kterou nakonec vyhrál právě císař Napoleon. Pak nás paní průvodkyně zavedla do tmavé, neosvětlené místnosti.
Ze stropu se najednou shrnulo plátno a na něm jsme sledovali bitvu. Zvukem a obrazem jsme se přenášeli mezi umírající vojáky. Stali jsme se dokonce svědky mírového jednávání císařů. Pak jsme si mohli prohlédnout věci, které byly po boji nalezeny, a další exponáty uvnitř památníku.
Potom se jelo směrem na Dukovany. Konečně jsme spatřili velké chladící věže, řada z nás si myslela, že jsou to obrovské kouřící komíny. V informačním centru jsme se díky videonahrávce dozvěděli všechny zajímavé a podstatné údaje o této stavbě a o jejím provozu. Pak jsme se rozdělili do tří skupin, každá skupina byla přiřazena k určitému průvodci. Měli jsme možnost vidět, jak vůbec jaderná elektrárna funguje a z čeho se skládá. Pokoušeli jsme se dozvědět co nejvíce, ptali jsme se na vše, co nás napadlo, abychom mohli dané informace použít do prezentací, které budeme dělat ve škole. Pan průvodce nás zavedl také do malého modelu jaderného reaktoru, zhasl a nás ozářila barevná šlehající světla, připadali jsme si jako na diskotéce. A když jsme vyšli
z modelu, změnili jsme se tímto
zářením v barevné "nestvůry". Na konci prohlídky nás zaujala koule, kterou jsme mohli sami nabít a pomocí zářivky sami vyrábět světlo.
Rozloučili jsme se s naší největší jadernou elektrárnou a po cestě domů jsme se zastavili na náměstí v Ivančicích, kde jsme si mohli dopřát nějakou tu sladkost v místním obchůdku.


Domů nás autobus rozvezl až kolem půl páté. Bylo to prima a děkujeme paním učitelkám, které se o nás celý den pečlivě staraly.


Jitka Spurná, žákyně 9. B













 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama